Ochrana významných biotopů, rostlin a živočichů

Obnova luk

Na čtyřech lokalitách jsme založili pokusné plochy, na kterých byl sledován vývoj vysetých směsí s cílem stanovit luční směs nejvhodnější pro rekonstrukci druhově bohatých luk v Českém ráji. Spolupracovali jsme s Agrochovem Sobotka,  Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích a firmou Planta Naturalis.

Líhniště a zimoviště pro plazy

Líhniště a zimoviště pro plazi byl doplňkový projekt, jehož cílem bylo jednak využití travní hmoty z posekaných luk a jednak (a to především)  zvýšit nabídku míst pro rozmnožování a zimování obojživelníků a plazů. V letech 2002-2003 jsme vybudovali několik roubených kompostů plněných pokosenou trávou a větvemi vyřezávaných náletů. Při náhodných kontrolách kompostů jsme téměř vždy objevili jedince užovky obojkové nebo slepýše křehkého.

Ochrana lesních mravenců

Lesním mravencům jsme se věnovali pouze okrajově v roce 2000. Pletivovými kryty jsme zabezpečili tři výrazněji poškozovaná mraveniště na dvou lokalitách – Dachova a Stříbrnický les.

Záchrana jedle bělokoré

V dávné minulosti, po ústupu posledního zalednění a před vznikem stálého osídlení, byl Český ráj územím pralesů. S osídlováním člověk postupně les kácel a krajinu změnil na mozaiku lesů, rybníků, luk a polí.

Do poloviny 18. století se lesy obnovovaly samy - přirozeným zmlazením. Vyšší potřeba dřeva vedla k intenzivním těžbám a nutnosti umělého zalesňování. Od té doby se les stal továrnou na dřevo, kde byly vysazovány vedle rychle rostoucích dřevin, jako je smrk ztepilý a borovice lesní, i druhy nepůvodní: vejmutovka, douglaska, jedle obrovská, dub červený a modřín opadavý. To vše vedlo k vymizení původních lesních společenstev. Používání cizích druhů, stejně jako výsadby smrkových a borových monokultur, znamená narušení lesního ekosystému způsobující výrazné omezení druhové rozmanitosti rostlin a živočichů. Následkem toho takový les není schopen odolat vlivům, které na něj působí – snadno podlehne kůrovci, mnišce a větru a nemůže zadržet tolik vody jako les se svou přirozenou skladbou.

Jednou z ohrožených lesních dřevin je jedle bělokorá. Podle archívních záznamů patřila jedle na území Českého ráje k nejhojnějším jehličnatým dřevinám. Její nejbohatší lokalitou na přelomu 19. a 20. století byla hora Tábor, kde v současné době roste jen několik dospělých exemplářů na severním úbočí. Roztroušeně se jedle vyskytuje po celém území Českého ráje. V roce 2000 jsme zahájili projekt na záchranu jedle bělokoré. Na vybraných lokalitách s výskytem dospělých a plodících jedlí jsme nalezené semenáče individuálně oplotili a čísovali. Jsou tak chráněny před okusem srnčí zvěře, která díky svému přemnožení dokáže takové mladé populace zlikvidovat. Od roku 2001 se zatím podařilo ochránit přes šest set přirozeně zmlazených semenáčů v Českém ráji a na Jičínsku. Jednalo se o lokality v CHKO Český ráj na Přivýšině, u rybníka Věžáku, v přírodních rezervacích Prachovské skály, Hruboskalsko, Příhrazské skály a na Jičínsku v přírodních památkách Farářova louka – Smolník a Křižánky. Součástí projektu byl také sběr osiva, ze kterého se ve školkách vypěstované sazenice vrací zpět do Českého ráje.

 

Orchideje v Českém ráji a na Jičínsku

Projekt Orchideje byl součástí prováděného managementu ve zvláště chráněných územích, kterému jsme zejména na Jičínsku věnovali již od doby vzniku naší ZO, tzn. od roku 1992. Většina těchto území je zároveň lokalitami druhů čeledi orchidejovitých a pravidelně zde provádíme jejich monitoring.

Péče o některé lokality probíhá každoročním kosením luk s jejich výskytem.

Od roku 2002 provádíme pravidelné managementové zásahy vedoucí k záchraně dvou nově objevených lokalit orchidejí - okrotice červené a prstnatce Fuchsova, které patří k posledním v regionu.

Od roku 2003 jsme nájemci jedné orchidejové loučky, jejíž péči také zajišťujeme.

Nejohroženějšími sledovanými druhy jsou vstavač kukačka, hlízovec Loeselův, prstnatec pletní a střevíčník pantoflíček, které se v regionu vyskytují pouze na jedné či dvou lokalitách v několika málo jedincích.

Jedním z výstupů projektu byla výstava „Orchideje Českého ráje a Jičínska“ a pohlednice „Orchideje Českého ráje a Jičínska I. a II.“

Ptáci

V letech 2000-2008 pracovala v naší organizaci ornitologická sekce, jejíž hlavní náplní byl výzkum ornitofauny Jičínska. Od roku 2000 probíhá vždy ve stejný termín letní odchytová akce na rybníce Zrcadlo, v prvních dvou letech jako pentáda, od roku 2002 pak jako heptáda. Velkým úspěchem ornitologů roku 2003 byl chycený palašníček tamaryškový.

Členové ornitologické sekce byli zároveň členy Skupiny pro výzkum jeřába popelavého. Každoročně probíhá sčítání jeho hnízd a zatím jsme v regionu prokázali hnízdění tří párů a jedno hnízdění jako pravděpodobné.

Vedle monitoringu jeřába popelavého se zaměřovala naše pozornost na sledování regionálních populací čápa černého, motáka pochopa a pilicha, čejky chocholaté a ťuhýků obecných a šedých.

V roce 2000 jsme začali s vyvěšováním ptačích budek a to v přírodní památce Křižánky. Dnes je celkový počet námi vyvěšených budek včetně sadů, potoků a řek 190, a to  v přírodních památkách Farářova louka – Smolník, Kalské údolí, Křižánky a Veselský háj, dále ve Stříbrnickém lese, v Libosadu u Jičína, na Cidlině, Úlibickém potoce a Bystřici. Většinu z nich již převzali do své péče místní aktivisté. Poslední ptačí a netopýří budky jsme vyvěsili v roce 2009 v lesíku Šibeňák v k.ú. Jičín.

Ve spolupráci se Správou CHKO Český ráj jsme v roce 2002 uspořádali výstavu „Ptáci Českého ráje“

V roce 2000 jsme vydali publikace „Ptáci Českého ráje“ autora Zdeňka Mrkáčka a v roce 2003 pohlednici „Dravci Českého ráje“

Ve spolupráci se Správou CHKO Český ráj a RMaG v Jičíně  pravidelně pořádáme „Vítání ptačího zpěvu“ v Jičíně či u rybníka Věžáku v Českém ráji.